Dvanáct měsíců, čtyři roční období, padesát dva týdnů, tři sta šedesát pět dní.

V ten vánoční shon potkala jsem babičku, která ho zastavila

29. října 2015 v 19:48 | Narcis |  Lidské tváře a charaktery
To jsem zas jednou vyrazila na pořádnou podzimní procházku, tentokrát do jiného města a rovnou ji spojila s nakupováním. (čtěte: vyrazila jsem nakupovat) Překvapilo mě, kolik vánočních ozdob a různých serepetiček se všude objevilo. Zároveň mě to dostalo do správné nálady, takže jsem neodolala a musím přiznat, že včasný marketing zapůsobil i na mě. V obchůdku s Yankee candles jsem očuchala všechny druhy a typy vosků a svíček a musím říci, že mě to šíleně zklamalo. Za ty ceny bych očekávala mnohem lepší kvalitu a hlavně - téměř nic mi nevonělo, kromě těch tradičních ovocných a jedné halloweenské, ale vánoční vůně ne-e. A ani ten vosk jsem si nekoupila, což mě mrzelo nejvíc, protože jsem si chtěla provonět pokoj.

Už jsem zase odbočila. No, nakoupila jsem si spoustu stříbrných hvězdiček a jehličí na vánoční věnec, protože po tom podzimním plánuji i vánoční (a ten už nikdo nebude dělat za mě, ale naučím se být trpělivá) a pak ještě malý umělý stromeček do druhého bytu. Abych to tam měla alespoň trochu nazdobené a ne jen bílé stěny. Tak to jsem vám ve zkratce popsala, co jsem si koupila, každopádně článek jsem chtěla zaměřit na něco úplně jiného.


Jo, Vánoce všude. Velký strom před Tescem a světýlka na obchodním domě, to je to nejmenší. Obchody se zahalují do kabátů, všude červená, zelená a stříbrná. V obchodech s textilem naleznete nejrůznější svetry, bundy a kabáty, čepice, šátky, šály a dokonce sněhule. Tam, kde se prodávají celoročně dekorace, jsou nyní sobíci, koule a třpytky. Není trochu brzy? Já osobně bych to očekávala někdy na začátku prosince, takže za měsíc, až se budou na náměstí rozvěcet stromy a ozdoby na lampách budou lemovat cesty.

No a ten všudy přítomný shon na vánoční dárky mě trochu děsí.

Zastavila jsem se v obchůdku s knihami a vánočními ozdobami. Nejdříve jsem chodila od jedné knihy ke druhé a nakonec jsem skončila v oddělení vzadu plném svíček, sněhových koulí s medvědy a vonnými svíčkami, kde jsem potkala starší (mně naprosto neznámou) paní, kterou zaujala věc, co ležela na zemi, stejně tak jako ta věc zaujala mě. Dejme tomu obyčejné velmi levné zboží závěšující se na zeď.

I začala si se mnou povídat. Byla velmi milá a najednou se hovor stočil na vánoce. Ukazovala mi nádobky na svíčky, které ji zaujaly a které si také hodila do košíku. Docela mě na ně nalákala, takže jsem u toho stojanu docela dlouho chvíli stála. Potom zcela přirozeně vedla debatu tímto směrem. A překvapivě to nebylo vůbec nepříjemné, přestože okolo nás chodili a poslouchali lidé.

Musím říci, že to byl velmi příjemný poklidný hovor v tom shonu okolo nás. Jako by se na chvíli zastavil čas. Bylo to zvláštní, vážně. Za poslední dobu se mi nic podobného nestalo. Chtěla jsem si s tou paní povídat třeba ještě pár hodin.

První vánoční dárek, který koupila, byla modrá keramická doza na vonné svíčky za skoro dvě stovky. Nic honosného, nic přepychového. Vlastně nad tím skoro nepřemýšlela. Byla pro jejího syna. A pro mě byla čest být prvním člověkem, který ho zná. A mně to přišlo všechno tak zvláštní a přirozené, že jsem ten okamžik chtěla uchovat navždy.

Pak jsem se na chvíli otočila a očichávala svíčky (jak je mým zvykem vždy a všude). Kousek jsem poodešla a když jsem se poté otočila, paní už tam nebyla. Vyšla jsem z obchodu, nic jsem si nekoupila, ale ten zvláštní pocit v srdci jsem měla stále. Vážně. Jako by ani nefoukal vítr.

Jsou lidé, kteří nás zaujmou na první pohled a ze kterých nemůžeme spustit oči. Jsou lidé, kteří mají charisma a umí krásně vyprávět příběhy. Jsou různí lidé. Někteří nám zůstanou v paměti a někteří z ní po čase zmizí. Každopádně mi tato chvíle přišla jedinečná a kouzelná, protože tam nehrál roli žádný spěch, žádné povinnosti a žádný čas. Byli jen dva lidé, kteří si chtějí povídat a vánoce všude okolo jako mírumilovné svátky roku. Bylo to nádherné a nevím, jestli se to skutečně stalo.

Původně jsem chtěla napsat o prodavačkách. Jak moc dělá první dojem a to, jestli se na vás prodavačka usměje a nebo vám na pozdrav odsekne. Dnes jsem potkala dvě naprosto rozdílné osobnosti za pultem a měla jsem potřebu o tom povídat, ale nějak se to rozplynulo, tak třeba jindy.

Kdybych měla možnost vrátit čas, zeptala bych se jí, jestli by nezašla na čaj. Třeba by ani nebyla skutečná, jen výplod mé fantazie. Velmi zvláštní a pozoruhodný den.
 


Komentáře

1 Crazy Jull Crazy Jull | Web | 29. října 2015 v 20:26 | Reagovat

Mě náhodou Yankee Candles voní, ale bohužel jsou na mě drahé. :'D
-CrazyJull

2 oonamagritte oonamagritte | E-mail | Web | 30. října 2015 v 1:07 | Reagovat

Yenkee candles mi přijdou spíš jako značka. Voní mi málokteré. Raději spíš nakupuji svíčky ve speciálních stracených obchodech za fajn ceny, které voní :3 a nebo v ikea. I když se to nezdá, některé jsou opravdu dobré :D

A tyto vánoční šílené maratony a nálady mě taky děsí. Nejradši bych se někde schovala a vylezla až po vánocích :D

Taky občas potkávám zvláštní lidi na zvláštních místech, kteří mi i třeba promluvili do duše. až si potom zpětně říkám, jestli je to vůbec možné. Nejspíš motýlý efekt :))

3 Narcis Narcis | Web | 30. října 2015 v 10:18 | Reagovat

[1]: Já jsem si právě chtěla udělat radost a ty peníze investovat, nu..hh Díky bohu, že jsem je neobjednala z internetu, jak jsem zprvu chtěla udělat) A cena je opravdu přemrštěná, opravdu jde spíše o značku.

[2]: Souhlas! Z Ikei jsou svíčky parádní! :) To já si Vánoce užívám, ale nejraději sama nebo s nejbližšími a kamarády a bez shonu, jen prostě společně strávený čas)

4 Robka Robka | Web | 8. listopadu 2015 v 16:06 | Reagovat

To je zvláštní setkání. Určitě potěší milý rozhovor s neznámou osobou, která je třeba podobně překvapená, že si s ní někdo takhle popovídá. Je fakt, že starší lidé bývají sdílnější, mě taky občas někdo osloví a třeba si vyměníme pár vět někde na zastávce (potřebuje třeba přečíst spoj) nebo v obchodě. Teď v pátek jsem cestou z práce potkala sympatickou a usměvavou starší paní o berlích - pouštěla jsem ji sednout a ona se na mě usmála a pak se ještě usmála, když vystupovala. Bylo to takové zvláštní, až mi najednou stouply slzy do očí. Nevím proč.
Jinak - ty voňavé svíčky z Ikea, jak píše oonamagritte, jsou skvělé. Já si tam vždycky kupovávala melounovou. Jinak mám taky ráda Salus olejíčky do aromalampy, jsou přírodní a kromě nádherné intenzivní vůně jsou i léčivé. Skvělá je třeba meduňka s citronelou, čistí vzduch a uklidňují.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama