Dvanáct měsíců, čtyři roční období, padesát dva týdnů, tři sta šedesát pět dní.

Jak nás ovlivňuje vzhled?

9. listopadu 2015 v 12:50 | Narcis |  V zakrnělém koutku duše
Po celý život nás něco trápí. Ať už je to něco v vnějšího světa nebo z nitěrného vnitřku naší osobnosti. V momentě, kdy se rozhodneme začít s tím něco dělat a změnit to (změnit se), v podstatě světu říkáme, že jsme nespokojeni s tím, jak nás vytvořil. Příroda nikdy není krutá. Každý z nás je jedinečný a každý je stvořen dle určitého rámce. Každý jsme originální a perfektní, třebaže to druzí nemusí vidět.
V každém století, v každém roce jsou nastolena společenská pravidla vnímání krásy a ideálu. Ošklivost je dle každého jiná, nikdo z nás není ošklivý, jen prostě občas nevyhovujeme požadavkům dnešní společnosti.
Někdo má mnoho tetování a líbí se mu to, někomu se to hnusí a takového člověka odsoudí. Někdo má špičatý, hranatý, kulatý nos a je za to pomlouván a šikanován, někomu se právě tenhle nos zdá výjimečný a zamiluje si ho. Vše je jen o určitém názoru, nadhledu, úhlu pohledu, na době a na věku.
Děti ve školách jsou zlé a když se na něčem kolektiv oblíbených shodne, je to pravda. Takže zuby, které nejsou rovné, jsou hned špatné a je to důvod se za ně někomu posmívat.
Nejenom děti však dokáží být kruté a zlomyslné a smát se. Také dospělí nebo lidi v pubertě. Každý z nás má určitý ideál krásy a když se mu někdo razantně (maličko?) vymyká, dle nás už je ošklivý.
Já se na každém člověku snažím vidět to krásné. Pokud člověk má krásnou duši, vzhled mě nezajímá. Pokud v duši zaostává, alespoň si ho pořádně prohlédnu. Díky čemu má takové sebevědomí? Proč si tolik věří? Je to výchovou nebo tím, že dotyčný ví, že si to může dovolit, protože je hezčí? Jo, v dnešní době se na to kouká a myslím si, že je to nejdůležitější faktor ohledně zapadnutí do kolektivu, sehnání slušné práce nebo i úspěšní prezentace. Vzhled je prostě tak či tak důležitý a můžeme si nalhávat jak chceme, že není.
Tak přesně tohle jsem si myslela po celý svůj život.



Osmnáct let jsem měla sama se sebou obrovský problém. Přijmout se taková, jaká skutečně jsem s tím, jak vypadám. Začala jsem s tím něco dělat, cesta to byla dlouhá a trvala několik let. Mnoho úsilí, vůle, trpělivosti, bolesti, prolitých slz a nesplněných snů.
Když jsem byla na konci cesty, překvapení. Nic se nezměnilo, byla jsem stále stejná a stejně jsem se i cítila. Lidi mě vnímali úplně stejně jako s defektem. Hodně jsem nad tím přemýšlela. Jakmile člověka jednou znáte s tím vším, co je a jak vypadá, už tu představu nevymažete. Důležitý není vzhled, ale chování. To, jak se člověk vyjadřuje, jak myslí, jaké má názory.
Můžeme vypadat sebedokonaleji, ale když nevíme, kde napsat jaká i/y nebo si myslíme, že každý musí být krásný, aby něčeho dosáhl, je to marný.
Ovšem tady se musím pozastavit. V televizích teď běží různé ty superstar a talent, soutěže, kde se na krásu hodně dá. Není to na první pohled viditelné, ale lidi vždy pošlou hlas krásnějšímu. A pak taky ten proces, kterým člověk projde. Na začátku je sám sebou, ať je jaký je. Čím výše stoupá, tím více se o něj maskéři a on sám stará. Make-up, outfit, nehty...tohle všechno je důležité. A nakonec z člověka, který na začátku byl úplně jiný a jedinečný, je člověk, který má být ikonou pro diváky. Kdyby měl jen jeden vláseček jinak, už by to bylo prostě nepřípustné. Chápete co tím chci říci? Proč má být každý člověk ideálem a vzorem ostatních? Proč má být vyumělkovaný a zdokonalený - jiný než na začátku...? Nedokážu to pochopit, každý z nás má své kouzlo prácvě ve svém původu a jedinečnosti.
Bohužel jsem tomu podlehla i já. Podstoupila jsem ve své podstatě plastickou operaci a zjistila, že se nic nezměnilo. Nejsem oblíbenější, sebevědomější a ani nemám charakteru na rozdávání. Přesto nelituji. Byla jsem šikanována a ponižována, proto jsem to udělala. Asi snaha zapomenout, protože pokaždé, když jsem se na sebe podívala do zrcadla, tak jsem viděla člověka, kterého jsem litovala.
No, nezapomněla jsem, jen jsem se trochu změnila a pochopila, že na vzhledu skutečně ani trochu nezáleží.

Původně jsem článek chtěla psát o tom, jaké to je, když na vás někdo křičí nadávky a snižuje vám sebevědomí, což je vlastně ta negativní síla slov, ale ono je to možná trochu čitelná i v této podobě. Tak snad nevadí, když upustím od svého soukromí a už se k tomu víc vyjadřovat nebudu).
 


Komentáře

1 ezotka ezotka | Web | 9. listopadu 2015 v 13:42 | Reagovat

Pravdivý článek. Je smutné, že lidé posuzují nejprve vzhled a až poté slova dotyčného.

2 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 9. listopadu 2015 v 18:49 | Reagovat

S náboženskou i jadernou válkou na krku jsem odjakživa řešila věci úplně jiné než vlastní domněnku, jestli vypadám "dobře"...

3 Narcis Narcis | 9. listopadu 2015 v 20:54 | Reagovat

[2]: To řeší všichni a všude. Já teda každý den fakt do detailů nepřemýšlím o tom, jestli třetí světová už je nebo teprve bude a proč se sem hrnou Muslimové. Jsem mladá a vzhled patří k věcem, které mladí lidé řeší. Kdyby měly být články jen o negativních věcech okolo nás (jaderná válka...), tak to potěš:) To se o sebe nemám zajímat a nemám psát takové články do doby, než zjistím, jestli nějaká válka bude? Nesmysl.

4 Klára Klára | Web | 17. prosince 2015 v 10:23 | Reagovat

Silný článek. Já měla od malička problémy s posměšky kvůli mému vzhledu. Jsem od jakživa baculatá, ale postupem času, jsem se svá kila naučila nosit. Každý by měl být spokojený sám se sebou. I když okolí je drsné a hrubé.

5 Joina Joina | Web | 17. prosince 2015 v 15:15 | Reagovat

Téda, jako obdivuji tě. Nevím, já bych do toho asi nešla, i když mám několik nedostatku, které by se měli na mě změnit. Řekla bych, že nikdo není dokonalý. Sice je třeba člověk hezký zvenčí, ale má strašnou povahu, nebo může divně chodit a to toho druhého může odradit.
POřád si pamatuji na základní školu a dva roky na střední jak se mi taky dětska posmívali kvůli vzhledu. Mám bohužel právě křivé zuby, se přiznám. Za mého mládi mi to bylo jedno a nic jsem s tím nechtěla dělat i když se mi posmívali. A když se chci trošku někomu teď líbit, jde to už těžko, ale pomalu, proto se nerada směji, ale jen tak trošku pousmívám..

6 Illumináti Illumináti | Web | 17. prosince 2015 v 15:17 | Reagovat

such vzhled
                                        wow
                                    much trápení
                              very trpělivost

7 Sabča Sabča | Web | 17. prosince 2015 v 17:36 | Reagovat

nechápu, jak může někdo někoho odsoudit kvůli vzhledu - je to přece věc, za kterou člověk NEMŮŽE!!
drž se! :-)

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 17:38 | Reagovat

[5]: Podle stylu psaní jsi mladá. S křivými zuby se pořád dá něco dělat, viz třeba i premiér Sobotka. Řešil to když byl ještě čas a teď se to hodí. Srovnat zuby je kratší než třeba bojovat s mišelinkami. Chce to jen začít ;-)

9 Vesi Vesi | Web | 17. prosince 2015 v 19:32 | Reagovat

Mě na staré škole taky šikanovali kvůli vzhledu. A když jsem se jednou sebrala a něco se sebou udělala (třeba jsem přestala chodit v klučičím oblečení), řekli mi, že vypadám jako kur*a.:D
Tak jsem dál nosila svoje klučičí trička...:))

10 jasmoula jasmoula | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 20:17 | Reagovat

Pravdivý článek..

11 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 17. prosince 2015 v 20:47 | Reagovat

Víš, ono to s tím vzhledem funguje i obráceně, ono je někdy na obtíž být hezkým člověkem. Jistě, má to spousty výhod, že zrovna já zapadám do ideálu vytvořeném společností (no, ne úplně, ale nejošklivější nejsem a samochvála to není) například člověk se tolik nestrachuje o to jak vypadá nemá úplnou nouzi o pozornost, bohužel zde figuruje jedna důležitá věc a to závist. Závist je svině a té se nedá vyhnout ani před ní nikam utéct, navíc, pokud oběť závisti má v hlavě víc jak slámu a je  třeba velký knihomol, přes to se závistivci a posměváčci nedokáži přenést a útočí a ubližují ještě víc. Člověk který se svým vzhledem není spokojen může vždy něco udělat (ať už je to radikální či nikoliv), ale co může dělat člověk, který je se svým vzhledem docela spokojen? Jistě nevšímat si toho, ale jak je to těžké o tom škoda mluvit :/ :) hezký článek, máš pravdu v tom, že změna vzhledu nezajistí změnu ve vztazích.

12 hedd hedd | Web | 17. prosince 2015 v 21:49 | Reagovat

Každý z nás soudí dle vzhledu a soudit bude. První dojem, to je to, co ovlivňuje náš pohled na člověka. A člověk má rád normy, ať chce, či nechce. Pokud nezapadá do normy, je špatný a to ať je příliš krásný, či příliš ošklivý. Ano, oba pojmy jsou velmi relativní - co je krása a co ošklivost? Ale člověk má sám v sobě nastavené nějaké hranice.
Myslím, že kolem vzhledu se budeme točit dlouho a nikdy se z toho nevymaníme. Vždyť i v přírodě dávají zvířata (samičky) přednost těm s barevnějším/větším/pestřejším zbarvením/peřím/... Hodnotíme na základě touhy získat to nejlepší. Je to v nás zakořeněné a nezměníme to.

13 Kočičí zlato Kočičí zlato | Web | 17. prosince 2015 v 21:57 | Reagovat

Můžu se zeptat, co sis vlastně nechala předělat?

Já se občas taky stávám terčem kvůli své váze, obřímu zadku a jizvám, ale už jsem si zvykla, takoví lidé v mém životě nemají co dělat :) Většinou oni sami jsou nějak zamidrákovaní, nebo mají problémy, a tak si to vybíjejí na těch méně atraktivních "kusech".

Na sebevědomí se dá zapracovat :) Je o tom spoustu knih a článků, pohledej na internetu, mrkni na recenze, abys nekoupila něco zbytečně... ono je to jen v mysli :) Držím palce :-)

14 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 22:59 | Reagovat

No, jenže tak to prostě funguje. A nikdo s tim nikdy nic neudělal a ani neudělá. No a co.

15 Jana Jana | E-mail | Web | 18. prosince 2015 v 8:11 | Reagovat

Krásný článek, ale takový - zalíbit se všem, udělat radost všem mi přijde. To bych chtěla umět psát :)

16 Marka Marka | Web | 18. prosince 2015 v 8:49 | Reagovat

:) já si myslím, že vzhled je důležitý, protože to tak nastavila ta oblíbená část populace, ale pro někoho, kdo hledá klid a pohodu, nakonec stejně hodnoty naberou opačnou polaritu... myslím, že takový člověk nakonec stejně objeví člověka, na kterém mu bude dražší vlastnost než vzhled... každopádně vnímání krásy je u každého jiné

17 Fibian Fibian | Web | 18. prosince 2015 v 12:24 | Reagovat

Ještě neházej flintu do žita. Třeba se za čas karta obrátí.

18 swanova-bella swanova-bella | 18. prosince 2015 v 15:31 | Reagovat

ířuá u áu áu áu žáuž áu áu áu ážuážuáuáuiá

19 Lily Lily | 18. prosince 2015 v 17:11 | Reagovat

Opakuji si to pořád, že lidem co za něco stojí na vzhledu nezáleží a že ti mě budou brát takovou jaká jsem kvůli charakteru, ale... Ať si to říkám častěji a častěji, stejně tu o to pořád jde. Kdo je hezčí, jak vypadám já a jak vypadá tamta... Pochybuji, že bych se toho někdy zbavila a že by se toho zbavil úplně a stoprocentně kdokoliv, protože je to do nás cpáno horem dolem odevšad... :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama